1. leden 2023
Sea Camp, Saudská Arábie
Startovní rampa, prolog i první etapa. Závěr roku jsme prožili v odlišném stylu než jsme byli za poslední roky zvyklí. Po vybudování zázemí v obrovském bivaku pojmenovaném Sea Camp na břehu Rudého moře jsme poprvé okusili atmosféru pravého Dakaru.
V ohromném mraveništi plném lidí, neustále vrčící techniky a přelétávajících vrtulníků to pulzovalo životem ve dne v noci. Mimo klasické zázemí v podobě obřího food stanu se týmy mohly vyblbnout v entertainment zóně, zahrát si ping pong nebo fotbálek. Na pozadí ale bylo cítit vzrůstající napětí z blížícího se startu.
Letošní Dakar bude opravdu nářez
V našem týmu jsme veškerý čas věnovali důkladné přípravě Mazla (Ford F-150) a posádky, natrénovali jsme přezutí gum, rychlé nástupy a výstupy z auta, pověnovali se i nástrahám navigace a především jsme otestovali techniku na shakedownu, který nám ukázal, že jsme si vybrali opravdu dobře a letošní Dakar bude nářez.
Na Silvestra byla naplánována startovní rampa a hned 10-ti kilometrový prolog, do kterého jsme jako nováčci startovali až z posledních pozic. Trať jsme si v okolí bivaku mohli den předem projít, přesto nám startovní pozice neumožnila lepší výsledek. Jsme tu, abychom dojeli a hluboké vyjeté koleje pro několik týmu znamenaly stopku už v prologu. Nakonec jsme skončili na 45. místě v naší kategorii T1. Pro začátek hodně slušný, auto jelo parádně a ukázali jsme, že tu nejsme jen do počtu.
První pořádná etapa měřila 367 měřených kilometrů s 234 km přejezdu a celá se jela v okolí Sea Campu. Na start jsme se postavili v 10 hodin SEČ a čekala nás kamenitá a písečná etapa, naše dobrodružství tak odstartovalo.
V půlce etapy jsme přišli o přední náhon.
Začátek etapy nebyl špatný, trochu jsme bojovali s navigací, kdy jsme nemohli najít dva průjezdní body
a motalo se tam v kruhu několik posádek. Pak jsme se ale chytili a začalo to odsýpat. Bohužel, v horách, kde bylo spousta ostrých kamenů a skalisek, se rozpadlo ložisko v předním diferenciálu a přišli jsme o olej. Následovala stopka a velké úsilí obou členů posádky s autem něco udělat. Po velkém boji se podařilo auto rozpohybovat, bohužel jen ale se zadním náhonem, což se v následujících dunách ukázalo jako velká handicap.
První dunové pole posádka díky umění Karla Trněného ještě zvládla projet, následující duny kategorie 3 ale byly už moc a hrozilo zapadnutí a nocování na místě. Raději jsme zvolili návrat do cíle a pokračování v závodě, byť s velkou ztrátou za neprojeté body.
Rozhodnutí to bylo správné, posádka se vrátila v pořádku, kluci v zázemí dali auto přes noc dohromady
a mohli jsme se tak postavit na start 2. etapy.
